Modernizace sportovního přístavu Podolí

Projekt revitalizace podolského přístavu vznikl na základě společného postupu všech 4 subjektů sídlících v této výjimečné lokalitě. Tyto jsou garantem pokračování sportovních aktivit přístupných široké veřejnosti a zachování genia loci tohoto úžasného místa.

• investoři: Český Yacht Klub, Tělovýchovná jednota Tatran Praha, z.s., Univerzita Karlova – Přírodovědecká fakulta
• partner: Yacht Club CERE
• architekti: Ondřej Busta, Robert Damec, Helena Busta, Jiří Valenta, Igor Nesterov

Urbanisticko-architektonická koncepce řešení

Současná podoba podolské zátoky se od doby svého vzniku v letech kolem roku 1870 nijak zásadně nezměnila. Její tvar definovaný kosou ochranné hráze na jejímž ostrohu v roce 1912 vybudoval Český Yacht Klub svoji dřevěnou loděnici, je do dnešních dnů stále stejný. Spolu s dřevěnou loděnicí veslařského klubu Regatta dodávají zátoce výjimečný Genius Loci. Obě tyto nejstarší stavby stojící na opačných koncích zátoky mezi sebou ponechaly prostor pro uskladnění lodí a možný další rozvoj sportovních staveb. Prostor, který se také později opravdu zaplnil objekty loděnic a technického zázemí jachtařské sekce TJ Tatran a invazního člunu sekce motorářů. Tyto dva poslední objekty ale bohužel nepřinášejí výraznou architektonickou kvalitu, jež by dokázala potvrdit elegantní křivku hráze a spolu s dalšími kůlnami a přístavky naopak charakter zátoky mizí pod nánosy vrstev, sice technického charakteru, ale velice nízké estetické hodnoty

Závěr zátoky na jižní straně, kde se ochranná hráz připojuje na městské nábřeží, zde vytváří prostorné zhlaví – plato, které unese urbánní zahuštění a orámování jednopodlažními objekty nad korunou hráze. Dnes je zde kromě loděnice Regata patřící Univerzitě Karlově ještě Yacht klub CERE lemující celou návodní stranu k řece. Jedná se o místo s potenciálem dalšího urbanistického rozvoje, který nenaruší charakter a prostorovou modelaci zátoky. Je to místo, které i my – autoři této urbanisticko-architektonické studie vnímáme jako zásadní pro další rozvoj tohoto území.

Těžištěm návrhu je tak umístění objektu loděnice TJ Tatran, která není navrhována jako dočasná stavba, ale jako rovnocený partner okolním objektům, přinášející novou, současnou vrstvu. Objekt loděnice, který v sobě uschová veškeré příslušentsví a uspokojí potřeby klubu na dlouhá léta dopředu. Dům, který v sobě skryje a unese podstatnou část klubového života a jeho provozu.

Objem a výška nově navrhovaných staveb v této lokalitě by neměly převýšit již stávající objekty, které se nad korunou ochranné hráze projevují výškou jednoho nadzemního podlaží. Ostatní patra jsou vždy umisťována od koruny hráze dolů a to jak u objektů loděnic Regaty UK a CERE a jejich dalších částí. Náš návrh tuto premisu respektuje i vzhledem k poloze v ochranném pásmu NKP Vyšehrad.

Novou loděnici TJ Tatran navrhujeme jako dvoupodlažní objekt s přízemím v úrovni paty hráze a prvním patrem navazujícím na její korunu. Loděnice takřka z jedné poloviny své půdorysné stopy stojí na sloupech a funguje jako exteriérový nadkrytý prostor pro uskladnění lodí a případné práce na nich. Její tvar jednoduše kopíruje tvar křivky ochranné hráze na straně jedné a zbývající 2 strany jsou definovány přímkou definující hranu zástavby mezi loděnicemi CERE a UK a odstupem mezi loděnicí UK s prostorem pro průjezd velkých aut a lodí na návěsech.

Naopak nové depozity loděnice ČYK vnímáme jako lehké, pravděpodobně dočasné stavby, které řeší současnou poptávku sportovního klubu na uskladnění lodí s výhledem na několik desítek let dopředu. Pravděpodobně ve shodě s životností použitých materiálů použitých k jejich stavbě. I tak ale tyto objekty odpovídají celkové hmotové koncepci a urbanismu přístavu, kdy jejich půdorysná stopa kopíruje křivku hráze a jsou pouze jednopodlažní, což odpovídá požadavkům na jejich snadné využívání, skladování a manipulaci lodí. Jsou vyneseny na nosných pilířích a objemově jsou odtrženy od ostatních budov loděnic, takže opticky nezvětšují objem žádné z nich. Platforma na které jsou vyneseny je zamýšlena jako průběžná od konce zátoky až k bráně pozemku ČYK, kdy je ji možno využít jako parkovací a odstavnou plochu pro auta a lodě na přívěsech.

Konec platformy depozitu je na konci u plotu pozemku v pronájmu ČYK rozšířen pro případné otáčení aut a ve své konstrukci nese vež rozhodčích. Ta je netradičně umístěna pod ni, protože díky své poloze a výšce je i tak ve stále výhodné pozici pro přehlédnutí řeky a přitom nijak neoslabuje stávající objekt historické loděnice ČYK.

Posledním objektem revitalizace přístavu jsou samotná mola, kde se počítá s jejich celkovou obnovou. Tato objemová studie naznačuje jejich pozice s efektivnějším rozvrhem. V části dnešních betonových mol návrh předpokládá širší plato umístěné buď na stávajících železobetonových konstrukcích nebo zcela nové. Toto molo/plato je servisním molem pro celou zátoku s možností umístění nádrží pohoných hmot, pitných a nádních vod a jeřábu pro manipulaci s loděmi vyšší tonáže.